Adaptogeny

Vyburcoval organismus k reakci "útok nebo útěk". To vše pomáhalo tehdy lidem k přežití - buďto nebezpečí čelili nebo před ním utekli. Stres může mít celou řadu příčin – může to být stres v práci, obava o rodinu, nadměrný spěch, obavy z budoucnosti a podobně. Při stresové situaci dochází k vyplavení hormonů z nadledvinek – adrenalinu a kortizolu. Jejich účinkem dochází k zvýšení srdeční frekvence, krevního tlaku, zvýšení hladiny glukózy v krvi (představuje zdroj energie) a dojde k omezení funkcí, které pro tuto situaci nejsou vhodné (trávení, rozmnožování).

Problém je ovšem v tom, že tato reakce je nastavena na situaci, kdy nám jde o buď o život nebo minimálně o zdraví. Pak má samozřejmě význam. S takovou situací se (naštěstí) v běžném životě většinou nesetkáme. Tudíž jde vlastně o reakci, kdy je tělo neúměrně zatěžováno vzhledem k podnětům, které vnímáme jako subjektivně důležité, ale které vlastně objektivně nejsou tak významné. Míru stresu jde i různými vědeckými metodami změřit.

Jak se dá s touto situací vyrovnat? Samozřejmě obecně lze říci, že je třeba se těmto situacím vyhýbat nebo jim nepřikládat takový význam. Nicméně tato rada v praktickém životě příliš nefunguje, bezprostředně často neodhadneme míru stresu. Samozřejmě je možné se věnovat relaxačním metodám – například józe či autogennímu tréninku. To může velmi pomoci, ale řada pacientů to nemůže ze zdravotních důvodů, někdo i z časových nebo prostě chybí pevná vůle…

Vědci hledali, jak je možno pomoci organismu lépe stres zvládnout a objevili (původně v tehdejším Sovětském svazu pro sportovce) látky označené jako adaptogeny. Tyto látky se chemicky liší, ale jejich působením dochází -obecně řečeno - ke zmírnění příznaků stresů, které jsou vzhledem k faktorům, které je vyvolaly, nežádoucí.

Tyto látky působí na tkáň nadledvinek, která uvolňuje ve stresu, jak již bylo řečeno, adrenalin a kortizol. Chrání ji a brání před vyčerpáním. Dále snižují hladinu glukózy a hladinu krevního tlaku. Tím dojde ke zlepšení energetické bilance (zmenšení neadekvátního výdeje) a ochrání se i imunitní systém, který nadměrně zatěžován.

Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenoidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová.

Adaptogeny  můžete najít v řadě přípravků z našeho sortimentu. Ženšen pravý je v přípravcích Ženšen korejský, Energy Star – ženšen či Emperor Star. Rozchodnice se například objevuje v přípravcích Bellasin Effect či Stimaral. Indický ženšen můžeme nalézt v doplňcích stravy jako je Gerocel kapky či Lipoxal Xtreme. A konečně eleuterokok ostnitý je obsažen v produktech jako Alveo, Imunosan či PhytoChi.

autor: PharmDr.Tomáš Arndt

vytisknout článek