Antibiotika a probiotika

Antibiotika rozlišujeme na bakteriostatická (sulfonamid, tetracykliny), která zastavují činnost bakterií, a bakteriocidní (peniciliny, cephalosporiny), která je ničí. Probiotika se podílejí na imunomodulaci, úpravě střevní flóry, jejich imunomodulace začíná u mikrobiální bariéry. 

Rozlišujeme probiotika alimentární (jogurt, Aktivia apod..), farmaceutická probiotika (Symbiolact, Symbi II, Acidophilus....) a medicínská probiotika (řada Symbioflor, speciální vakcíny... indikována lékařem).

Antibiotika jsou indikována u bakteriálních infekcí. Probiotika u bakteriálních, virových a plísňových. Antibiotika působí proti životu bakterií, probiotika podporují život tělu prospěšných bakterií. Antibiotika působí z vnějšku, ruší samoléčivou sílu těla. Probiotika pomáhají zevnitř, samoléčivou sílu těla posilují. Antibiotika nejsou doporučována při lehkých infekcích, například při rýmě, chřipce.... Užívání probiotik je u těchto lehkých forem ideální. U středně těžší infekce (zánět středního ucha, zánět průdušek, zánět dutin) není zcela nutné podávání antibiotik. U většiny takových případů má probiotická terapie uspokojivý průběh. U bakterií vyvolávajících nemoci se nezabrání podáním antibiotik jejich dalšímu rozmnožování nebo jejich zničení. Pomocí probiotik a díky postupnému posilování obrany se zárodky nemocí dostanou pod kontrolu nebo jsou z těla vytlačeny. U těžkých infekcí (meningitis, encephalitis, pneumonie) jsou antibiotika naléhavě potřebná. Probiotika lze použít toliko jen po zvládnutí akutnosti takové nemoci k aktivaci imunitního systému. Mikroflóra je po antibiotické léčbě více nebo méně narušena. Po probioticích je podporována a stabilizována. Jde o tzv. MIS (Mucosa-Immun-System) jako celek. Stabilizace se děje různými mikroby v různých lokalitách. Indikace antibiotik kromě výše uvedeného není již žádná.. Porucha a nerovnováha mikroflóry vede k destabilizaci imunologického prostoru, což vede k různým neadekvátním obranným reakcím. Probiotika regulují imunitní systém jak u přehnaných imunitních reakcí (alergické, autoimunitní) tak u nemocí, které provází oslabený imunitní systém. Účinek antibiotik je symptomatický - reaguje na vzniklý projev nemoci. Ten je léčen. Příčina působí dále. Dá se očekávat recidiva nemoci.

Účinek probiotik je více kauzální. Dává tělu šanci, aby se samo dokázalo s nemocí vypořádat. Stimuluje imunitní systém tím, že zlepšuje funkci makrofágů B - a T- lymfocytů. Probiotika trénují imunitní systém. Efekt antibiotik trvá několi dnů. Effekt probiotik i několik měsíců. Hranice indikace antibiotik je omezená, narůstá rezistence vůči nim, otevírá se cesta pro útok virů na organizmus. Hranice probiotik není omezená, posiluje samoléčivou schopnost vyčerpaného organizmu.

autor: MUDr. Pavel ŠÁCHA

vytisknout článek