Dnes pokračujeme v seriálu o prospěšnosti mléka. Budeme se věnovat mýtu o tom, že mléko je nejlepší zdroj vápníku a podíváme se na to, jaké množství vápníku potřebuje lidský organismus pro své potřeby. Předchozí díly můžete naleznout zde:
Nahradit lidské mléko kravským u novorozenců, kterým při porodu zemřela matka se pokoušeli již v polovině 19. století ve Spojených státech. Výsledek? Rychlá smrt naprosté většiny, neboť vysoký obsah bílkoviny v kravském mléce zapříčinil dehydrataci těchto novorozenců. Kravské mléko je proto dokonalá potravina pro telátko, nikoliv pro člověka, které má za úkol proměnit se za tři měsíce z třiceti kilového drobečka v metrákovou krávu.
Od malička jsme vychováváni v přesvědčení, že mléko je přírodně dokonalá potravina, která dokáže kompletně živit nově narozeného človíčka. Všude kolem slýcháváme, že mléko je zdraví prospěšné, že staví hlavně silné kosti, klouby a svaly. Mléko je totiž nabité vápníkem a bílkovinou, která je nezbytná pro sílu a zdraví naši kostry.
Možná, že mnozí z nás slova z názvu článku v tomto spojení čtou nebo slyší poprvé. V tom případě nás bude nejspíš zajímat proč je dobré vědět, které potraviny naše tělo okyselují, které naopak zvyšují jeho zásaditost a jaký je optimální stav.
